Osečná  

Kostel sv. Víta

Dle dostupných materiálů je první zmínka o dřevěném farním kostele v Osečné z roku 1350. Od roku 1363 měl tento kostel již svého duchovního správce. Kostel byl malý dřevěný. V roce 1565 byly položeny základy zděného pozdně gotického a renesančního kostela Karlem von Biberstein. Přestavba trvala 3 roky.

V roce 1612 daroval starosta Jakob Kroschel kostelu křtítelnici. V roce 1619 byla vystavěna nová vyšší hranolová věž kostela.

Asi o 200 let později vypukl v obci rozsáhlý požár, který způsobil velké škody i na kostele. Krátce po požáru byl kostel opět obnoven.

Kostel svatého Víta v Osečné má tři lodě. Vnitřní zařízení je pseudogotické z roku 1904. Na jónském pilíři je umístěna renesanční kamenná kazatelna. Na hlavním oltáři byl obraz od malíře Johana Birhauma z Georgenthalu. V roce 1911 byl tento obraz přemístěn na jiné místo v kostele.

V kostele sv. Víta se nachází rodinná hrobka rodu Biebersteinů a rodiny Schleinitzů, kteří v této době vlastnili statek Krassa — nyní Chrastná. Na čelní stěně kostela sv. Víta je znak knížete Karla Rohana, který v roce 1838 koupil zdejší panství, pod něž patřila i Osečná.

Radnice v Osečné

Rok 1825 - podle potvrzení z 20.ledna 1826 byl sepsán před rychtářem 22.července 1825 protokol o tom, že obec koupila od vdovy M.A.Zimmermannové, znovu provdané Schmidtové, spáleniště čp.86 na náměstí ke stavbě nové radnice za 1 100 zlatých (14.6.1825 vypukl požár ve farské stodole, který se rozšířil a padlo mu za oběť 23 obytných domů, 6 stodol, 14 chlévů, 5 kůlen a kostelní věž, na níž bylo zničeno 5 zvonů a věžní hodiny). Radnice dostala čp.105, pod čp.86 si na jiném místě ve městě postavil dům Franz Müller. Roku 1827 vrchnostenský úřad schválil rozpočet na stavbu nové radnice. Roku 1829-1830 započala výstavba radnice - stavitel Josef Haase z Mimoně (součástí radnice byl hostinec a prostory prohasičskou stříkačku), spolu s radnicí byly postaveny dvě kašny, zhotovil je Václav Lejsek ze Zábrdí. Roku 1829 proběhla sbírka na pořízení měst.znaku do průčelí radnice, vybráno 32 zl. 30 kr., znak zhotovil J. Suske, sochař z Mimoně. Roku 25.října 1830 předána dostavěná budova radnice stavitelem J.Haasem obci, stála 5 640 zlatých (zálohy 2 600 zl. + 2040 zl. + 1000 zl. doplatek - dopis 13. 11. 1830). 12.srpna 1831 proběhla "kolaudace" radnice krajským inženýrem 1831 a v říjnu dokončeny dodatečné opravy stavby J. Haasem. 10.února 1832 zaslána přihláška k pojištění radnice proti požáru. Informace z pramenů, fond AO Osečná

Kaplička se zvoničkou v Zábrdí

V roce 2001 se podařilo za pomoci dotace provést rekonstrukci kapličky v osadě Zábrdí. Jedná se o kulturní památku včetně zvonu. Uvnitř kaple je osazen oltář a dvě kostelní lavice. Tato kaplička přežila dobu normalizace pouze díky nadšeným chalupářům.

Kaple se zvonem v osadě Druzcov

Klasicistní kaple sv. Josefa z roku 1834 se zvoničkou a tympanonem nad vstupem v osadě Druzcov byla vyhlášena kulturní památkou a nedávno na ní byla dokončena generální oprava. Kaple je využívána pouze při vánočních a velikonočních koncertech osečenského sboru Canzonetta.

Kaple sv. Anny v Kotli

Tato kulturní památka se nachází nad osadou Kotel směrem na Český Dub. Byla v kritickém stavu, proto obec požádala Okresní úřad Liberec o pomoc a byla ji přidělena dotace na opravu této kaple. Kaple byla vystavěna místními občany. V kapličce je na čelní stěně namalovaný obraz zobrazující Matku Anny a pochází pravděpodobně z první poloviny 19. století a je malován technikou al secco. Po 100 let byla kaplička nárazově opravována pouze neodborně místními lidmi. Jak nám řekl dotazník z roku 1883, již tehdy byla nutná rozsáhlá rekonstrukce. Té se kaplička dočkala až v roce 2000. Práce byly dokončeny na jaře roku 2001.

Barokní brána se sochou sv. Linharta v Chrastné

Cennou památkou statku v osadě Chrastná je barokní brána z 18. století se sochou sv.Linharta s plastikami ovce, vola a erbem rodu Hartigů v kartuši.

Schillerův pomník

Na vrcholku Schillerovy výšiny se nachází pomník Johanna Christopha Friedricha von Schillera (10.11.1759 – 9.5.1805), německého spisovatele, básníka a dramatika, propagátora etických a uměleckých ideálů klasiky, autora textu písně, jež se stala hymnou národů Evropské unie (Ludwig van Beethoven - Óda na radost). Pomník byl Postaven v roce 1905. V minulosti zde stávalo popraviště a vrch se nazýval Šibeniční vršek.

Sousoší tří svatých

Méně viditelnou, ale skvostnou památkou je Sousoší tří svatých - Jana, Pavla a Luitgardy. V letech 1653-1783 byl vrchností Českodubska ženský klášter sv. Jakuba ve Vídni, který získal panství v Podještědí věnem od své abatyše Reginy, dědičky hraběte Isolaniho. Tato zbožná žena dala pro svá tři největší města v panství vyhotovit v dílně Matyáše Brauna důstojné náboženské monumenty. Nejvýznamnější Braunovo dílo „Vidění sv. Luitgardy“ se stalo ideovým vzorem pro kompozici tří stejných sousoší. Výběr alegorických postav těchto monumentů nebyl náhodný, neboť Luitgarda a oba světci s železnými meči symbolizují cisterciánskou a křížovnickou minulost Českodubska. V Osečné se pomník nalézá na východním okraji obce směrm na Kotel a Český Dub. V minulosti se každoročně konalo na svátek Jana a Pavla procesí z místních kostelů k sochám oněch tří svatých, aby jejich přímluvou Bůh ochránil město a lid od živelních pohrom.

Mariánský sloup

Mariánský sloup byl postaven v letech 1720-1730. Titulní socha Panny Marie byla zhotovena v životní velikosti a bohatě vybavena atributy. Tuto hlavní sochu obklopují sochy čtyř světců. Z čelního pohledu stojí po levé straně sv. Vít s říšským jablkem v pravé ruce a se lvem u pravé nohy, za ním sv. Jan Nepomucký. Po pravé straně vidíme dalšího Jana, totiž sv. Jana Křtitele s beránkem u levé nohy, za ním pak sv. Františka Xaverského.

Čertova zeď

Přímo nad osadou se nachází velmi zajímavá přírodní památka, třetihorní čedičový útvar, jenž se nazývá Čertova zeď. Podle pověsti jí prý postavil sám pekelník. Jedná se o zbytky hřebene vypreparované, ploché čedičové žíly, vystupující místy ve formě zdi na povrch. Chráněná délka je 1 km a plocha 20 ha. Světově unikátní je složení zdi z vodorovně uložených hranolů. Bohužel, koncem 19. století byly nejcennější části rozebrány a použity k výstavbě.

Zřejmě nejstarší dům v Osečné

Patrové, převážně roubené, částečně zděné stavení v přízemí s podstávkou, je opatřeno strmou sedlovou střechou. Kvalitní doklad technického vývoje mlynářství, prezentovaného vynikajícím ztvárněním roubené lidové architektury severočeského regionu.